Jsme sportovci, rodiče, lékaři, psychologové a trenéři.
Naším cílem je zajistit dětem a mladým sportovcům bezpečné, přátelské, férové a stimulující sportovní prostředí. Jedině prostředí, kde se všichni vzájemně respektují, umožňuje naplno rozvíjet u dětí a mladistvých zdravý sportovní potenciál, sociální dovednosti, posilovat jejich psychickou odolnost a zdravé sebevědomí.
Co děláme
Představujeme příklady správné praxe.
Nastavujeme standardy ochrany dětí a mládeže ve sportu.
Sdružujeme zájemce z řad profesionálů i široké veřejnosti.
Budujeme komunitu bojující za bezpečný sport pro všechny.
Náš tým
Ing. Markéta Pluhařová
zakladatelka Trénujeme s respektem a ředitelka iniciativy
Ke sportu měla vždy blízko, v mládí se vrcholově věnovala sjezdovému lyžování, následně sbírala úspěchy ve sportovním společenském tanci. Tématem bezpečného sportovního prostředí se začala zabývat jako maminka svých tří sportujících dětí po zjištění jejich velmi negativních zkušeností.
Markéta je inženýrkou ekonomie s diplomem z mezinárodního obchodu a diplomacie. Mluví plynně anglicky, německy a španělsky, konverzačně francouzsky. Pracuje v korporátním bankovnictví ČSOB, kde se věnuje strukturovanému financování. V letech 2022-2023 měla na starosti například koordinaci bankovního financování developerského projektu Masaryčka. Ve volném čase se věnuje lyžování, vaření a cestování. Životním výzvám čelí vždy s odvahou.
MUDr. Marie Skalská
členka správní rady TSR, lékařka v Centru sportovní medicíny
Sport a zdravý životní styl jsou pro Marii profesní náplní i celoživotní vášní. Věnuje se jim jak ve své praxi sportovní lékařky v Centru sportovní medicíny, tak v roli instruktorky a lektorky fitness. Kromě toho vyučuje na FTVS, přednáší a publikuje na téma prevence civilizačních chorob a je nutriční specialistkou Českého svazu ledního hokeje.
Dříve se aktivně věnovala moderní gymnastice, modernímu baletu a tanci a ke sportu vede i své tři děti. Témata, kterým se iniciativa Trénujeme s respektem věnuje, tak zná z pohledu rodiče i odborníka.
Marie vystudovala 1. lékařskou fakultu UK, dříve pracovala na klinice kardiologie IKEM, několik let působila jako lektorka ve společnosti STOB. Kromě sportu miluje divadlo. Jak sama říká, v Praze téměř neexistuje představení, které by neviděla.
Mgr. Veronika Čech Baláková, PhD.
členka správní rady TSR, místopředsedkyně a tajemnice Asociace psychologů sportu
Veronika je bývalou hráčkou a trenérkou volejbalu a beachvolejbalu. Sport ji provází celoživotně. Vystudovala magisterský obor Tělesná výchova a Psychologie v rámci mezifakultního studia na FTSV a FF UK v Praze. Vypracovala disertační práci Komunikační dovednosti mládežnického trenéra volejbalu a jejich rozvoj metodou VTI. Absolvovala pětiletý psychoterapeutický výcvik KBT a je zakladatelkou konferencí Psychologie sportu v praxi. Pozitivnímu a podporujícímu způsobu vedení ve sportu a vytváření psychologicky bezpečného prostředí se věnuje řadu let i ve své praxi sportovně-psychologického poradce.
Veronika chce inspirovat ostatní správnými přístupy a příběhy, s nimiž se setkává ve své praxi, a povzbuzovat rodiče v odvaze zastat se svých dětí. Energii a inspiraci čerpá při pohybových aktivitách v přírodě. Nejzásadnější je pro ni čas s rodinou.
Mgr. Martin Macháček
člen správní rady TSR, místopředseda Asociace psychologů sportu
Martin je sportovním psychologem v mládežnické fotbalové akademii SK Slavia Praha. Prostředí sportu je mu blízké od dětství a fotbalu se několik let věnoval i profesionálně. Narazil na perfektní trenéry, kteří měli vždy upřímný zájem o sportovní rozvoj svých hráčů a od všech cítil vzájemnou důvěru. I proto teď společně s trenéry osobnostně vychovávají a rozvíjí mladé hráče a hráčky fotbalu a připravují je na nároky výkonnostního a vrcholové sportu.
Martin vystudoval psychologii na Filozofické fakultě UK, kde dále pokračuje v doktorském studiu. Je absolventem pětiletého psychoterapeutického výcviku.
Ve volném čase postupně opravuje a zabydluje statek, který si s manželkou nedávno pořídili, a největší radost mu dělá jeho malá dcera.
Mgr. Monika Vlčková
ambasadorka TSR, bývalá reprezentantka ČR v moderní gymnastice, trenérka
Monika je několikanásobnou mistryní ČR v moderní gymnastice. Na základě vlastních negativních zkušeností už několik let upozorňuje na šikanu ve sportu a zneužívání moci trenérů. Navzdory špatným zkušenostem sport miluje a vede k němu i své dvě děti. Dnes působí jako trenérka, která vyznává pozitivní přístup, a pořádá gymnastické workshopy podporující pozitivní tréninkové prostředí. V českém sportu postrádá Monika osvětu a podporu prevence šikany a s ní související pomoc pro ty nejzranitelnější. Společně s iniciativou Trénujeme s respektem to chce změnit.
Vystudovala obor regenerace a výživa ve sportu a aplikovanou kineziologie na FSpS na MU v Brně. Hlavu si čistí pohybem, nebo vytáhne plátno a maluje akrylem. Nejvíce si však užívá společný čas s rodinou a přáteli.
Mgr. Aneta Grabmüller Soldati
konzultantka TSR, IOC Safeguarding officer
Aneta je certifikovaný safeguarding officer, působí v komisi české triatlonové asociace a evropské triatlonové unie. Je profesionální triatlonistka a medailistka ze světových šampionátů. Přestože její sportovní zkušenost nebyla vždy pozitivní, nedá na sport dopustit. Věří, že každé dítě má právo věnovat se sportu, užívat si ho a rozvíjet se jak po sportovní, tak i lidské stránce.
Aneta je přesvědčená, že člověk dokáže podat svůj nejlepší výkon, když se může rozvíjet s bezpečném a podporujícím prostředí, když je zdravý a v psychické pohodě. S tím se ale v Česku často nesetkala, proto podporuje iniciativu Trénujeme s respektem. Vystudovala magisterský obor Sportovní management, nyní pokračuje v doktorském studiu v oboru Sociologie. Volný čas tráví nejraději s rodinou.
Ing. Tereza Vytlačilová
konzultantka TSR, bývalá reprezentantka ČR v atletice, trenérka
Tereza se sportu věnuje od malička. Během atletické kariéry získala v mládežnických kategoriích 11 titulů mistryně republiky (ve víceboji, v hodu oštěpem, ve vrhu koulí). V hodu oštěpem se probojovala do finále MS juniorů. Tereza zažila dlouhodobé sexualizované násilí ze strany trenéra, a přes veškeré snahy v atletice pokračovat se rozhodla ve svých 22 letech kariéru ukončit. S odstupem několika let se k atletice částečně vrátila, a to v trenérské roli. Sportu se aktivně věnuje dál jako fotbalistka hrající za Prague Raptors ve druhé fotbalové lize žen.
Tereza věří, že sdílení osobní zkušenosti pomáhá, a společně s Trénujeme s respektem chce přispět k edukaci sportovního prostředí. Vystudovala obor projektové řízení inovací na ČVUT a pracuje jako headhunter ve společnosti Search Executive. Volný čas tráví s přítelkyní, například při zdolávání ferrat.
Rizika organizovaného sportu
Statisíce dětí a mladých lidí se denně v Česku účastní sportovních aktivit. Pro některé je to jen rekreace, pro jiné cesta k profesionální sportovní kariéře. Podle Národní zprávy o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže z roku 2022 se organizované pohybové aktivity nebo sportu účastní 68 % dětí a dospívajících. Česká unie sportu zastřešuje (data k 12/2022) 17 760 oddílů s 473 506 členy ve věku do 18 let včetně.
Sport je pro všechny. Je zdravý, společensky žádoucí a může být cestou k úspěchu. Sportovci všech věkových kategorií se ale mohou setkat s různými formami obtěžování a zneužívání (zanedbávání, fyzické tresty, únavové zlomeniny, poruchy příjmu potravy, šikana, nízké sebevědomí, psychické problémy, omezování vzdělání, sexualizované násilí). Děti jsou obzvlášť zranitelné.
Trénujeme s respektem na tyto negativní aspekty ve sportu upozorňuje, poskytuje informace, doporučuje příklady správné praxe a podporuje vytváření bezpečného sportovního prostředí.
Zlepšit porozumění a zvýšit informovanost o obtěžování a zneužívání ve sportu je jedním z nejúčinnějších mechanismů, jak těmto negativním jevům předcházet. V mnoha případech ale sportovci, jejich rodiče, trenéři ani zdravotníci nerozpoznají, co je ještě v pořádku a co už ne.
Jak rozpoznat problematické situace
Včasné rozpoznání varovných signálů a pochopení příčin náhlých změn v chování sportovců je základem tvorby bezpečného sportovního prostředí. Měli bychom být všímaví ke změnám nálad, nesoustředěnosti, poklesu výkonnosti, podceňování vlastních schopností, zranění bez zřejmého důvodu, osamocenosti či snížené odolnosti vůči stresu. To všechno jsou ukazatele, za kterým může stát přístup trenéra, rodiče i spoluhráčů. Tyto projevy poukazují na situace, které potřebují naši pozornost a řešení.
Psychické obtěžování
Psychické zneužívání ve sportu představuje úmyslné, dlouhodobé a opakované špatné jednání vůči někomu, kdo je ve slabší pozici. To zahrnuje ponižování, zesměšňování, křik, výhrůžky, izolaci, manipulativní chování, ignoraci či odepírání podpory. Toto chování má vážný vliv na sebevědomí sportovců a může vést k pocitům nejistoty, méněcennosti či strachu, což negativně ovlivňuje jejich sportovní výkon ale i zdravý vývoj. Důležité je si uvědomit, že psychické zneužívání je základem, resp. součástí dalších typů nevhodného zacházení.
Fyzické zneužívání
Fyzické zneužívání ve sportu zahrnuje jakékoli přehnané fyzické nároky nebo tělesné týrání, které se mohou vyskytnout jak při tréninku, tak mimo něj. Toto chování vychází často z nerovného postavení, kdy trenéři nebo starší spoluhráči využívají svou pozici k vynucení nepřiměřené fyzické námahy či fyzickým trestům. Možnými důsledky mohou být úrazová zranění či zranění z dlouhodobého přetěžování, narušení zdravého fyzického vývoje, syndrom relativního energetického deficitu (RED-S), poruchy příjmu potravy a další zdravotní komplikace. Buďme obezřetní a nedovolme, aby se jakákoli forma fyzického násilí stala přijímanou normou.
Zanedbávání
Pokud během tréninku mají děti zakázáno pít a jíst, necháme je trénovat či závodit se zraněním, nebo jsou záměrně ignorovány, a tím vyčleňovány ze skupiny, mluvíme o zanedbávání. Do tohoto typu nevhodného zacházení patří i důsledky přetrénování, nezajištění dostatečné regenerace, neposkytnutí první pomoci v případě úrazu či preventivní a pravidelné lékařské péče. Ignorování či bagatelizování intenzivních negativních emocí sportovců můžeme do této kategorie také zařadit. Všechny tyto faktory mohou vážně ovlivnit zdraví, správný růst a sportovní či psychický rozvoj. Úkolem trenérů i rodičů je zajištění vstřícného prostředí k rozvoji mladých sportovců.
Sexuální obtěžování a zneužívání
Sexuální obtěžování a zneužívání ve sportu má stejně jako ve společnosti mnoho podob. Je založeno na zneužití moci a jednání bez vzájemného souhlasu. Zahrnuje nevhodné komentáře, vyzývavé pohledy, nežádoucí doteky, nebo dokonce vydírání za účelem získání sexuálních protislužeb, často spojené s manipulací. Nevhodné chování se sexuálním podtextem či dokonce sexuální zneužívání hluboce zasahuje do osobních životů i rozvoje zdravé sportovní kariéry. Pro zneužívaného představuje často dlouhodobé psychické obtíže a narušení kvality života. Vytvoření bezpečného prostředí ve sportovních týmech a klubech, kde je každé podezření bráno vážně a řešeno s náležitou pozorností, je základem pro ochranu našich dětí.
Šikana
Když někdo využívá své silnější postavení k opakovanému a úmyslnému ubližování druhému, jedná se o šikanu. Může zahrnovat přímé tělesné či slovní ubližování nebo poškozování osobních věcí. Kyberšikana je šikanou přenesenou do online prostředí, kde se šíří skrze urážlivé fotky, videa, komentáře na sociálních sítích nebo obtěžující soukromé zprávy. Může mít také podobu skupinových chatů, které jsou namířeny proti jedné osobě. Porozumění těmto projevům je prvním krokem k vytváření bezpečného prostředí ve sportovních klubech a týmech, kde se mladí sportovci mohou cítit v bezpečí.