Konference Generace Fair Play – sport budoucnosti: Ochrana dětí ve sportu musí být vymahatelná, shodují se odborníci

Účastníci odborné konference věnované bezpečnému sportovnímu prostředí se shodují, že zajištění větší ochrany dětí je naprosto nezbytným krokem. Potřebné mechanismy ale v Česku stále chybí. Změnit to chce nezisková organizace Trénujeme s respektem, která usiluje o implementaci v zahraničí osvědčeného konceptu safeguardingu. Aby ale sportovce skutečně chránil, musí být vymahatelný.

Na konferenci Generace fair play – sport budoucnosti konané pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové se sešlo na 150 hostů – zástupců státních institucí, neziskových organizací, sportovních svazů a klubů, bývalých i současných sportovců, trenérů, lékařů, psychologů i pedagogů. Diskutovali o tom, jak by mělo vypadat sportovní prostředí, aby motivovalo více dětí a dospívajících setrvat u sportu co nejdéle, ideálně pak po celý aktivní život.

Organizovaný sport představuje nesmírně důležitý článek správného vývoje. „Cílem inciativy Trénujeme s respektem je, aby děti a dospívající sport neopouštěli kvůli negativním zkušenostem. Průzkum realizovaný ve spolupráci s agenturou Ipsos z listopadu 2024 totiž odhalil například to, že třetina bývalých sportovců se setkala s psychickým násilím nebo nátlakem, a 11 % z nich zažilo dokonce fyzické násilí nebo sexuální obtěžování,“ vysvětluje Markéta Pluhařová, zakladatelka Trénujeme s respektem.

Prevence, vzdělávání a osvěta

„Bezpečné prostředí ve sportu vede k lepším výkonům, a také dělá sportovce zdravějšími a šťastnějšími,“ připomíná Aneta Grabmüller Soldati, triatlonistka a IOC Safeguarding Officer. Safeguarding představuje soubor opatření a procesů zaměřených na ochranu sportovcům. Jeho klíčovými aspekty jsou prevence, vzdělávání a osvěta.

Člověk, který safeguarding reálně vykonává, se označuje jako “safeguarding officer”. V Česku v této roli zatím nikdo s odpovídajícím vzděláním nepůsobil. Už letos v květnu ale začnou v Česku působit čtyři certifikovaní “safeguardeři”, kteří díky plnému stipendiu od Trénujeme s respektem právě nyní dokončují kurz organizovaný Mezinárodním olympijským výborem.

Moderní technologie a zábava k dnešnímu sportu patří

Dnešní generace sportujících dětí a dospívajících se narodila do světa moderních technologií a přirozeně s nimi žije. O to důležitější roli dnes hrají sportovní oddíly, kde se mohou fyzicky potkávat a pracovat na společném cíli. To je třeba zachovat v době, kdy jsme ohroženi samotou a ztrácíme schopnost vzájemné komunikace. Zároveň to ale klade nároky na hledání nových způsobů učení a trénování. „Kromě již zmíněného bezpečí a respektu, které by měly být samozřejmostí, je pro zaujetí dnešní generace dětí potřeba učinit sport a trénink modernějším, zábavnějším, dynamičtějším, s přirozeným zapojením nových technologií,“ doplňuje Markéta Pluhařová.

Na konferenci vystoupil také Jiří Beran, šermíř, bronzový medailista z OH Paříž 2024, který za svůj největší sportovní úspěch označil to, že ho sportování vždy bavilo. Mladí sportovci podle něj musí sportovat s přesvědčením, že to dělají pro sebe, ne pro trenéra nebo rodiče. Jedině tak je to bude bavit a budou dlouhodobě úspěšní. Jiří Beran sdílel i smutnou zkušenost ze své sportovní kariéry: „Sám jsem vyrůstal v dobrém, bezpečném prostředí. Zaráželo mě ale, že když jsem byl svědkem něčeho špatného, většině lidí kolem mě to divné nepřišlo. Usilovat o bezpečné sportovní prostředí by měla být naprostá samozřejmost, ne povinnost.“

Důraz na fyzické a mentální zdraví

Na téma fyziologie sportovní zátěže hovořila sportovní lékařka MUDr. Marie Skalská, která zdůraznila, že rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem u mladých sportovců může být až tři roky: „Trénink je třeba vždy nastavit adekvátně biologickému věku a aktuálním potřebám. Nesmíme zapomínat na správný jídelníček, kompenzační programy a mladé sportovce mezi sebou neporovnávat.“

Mentálnímu zdraví se věnovala Mgr. Veronika Čech Baláková, Ph.D., místopředsedkyně Asociace psychologů sportu ČR. Připomenula, že v tom, jaké přínosy a dopady má sport na rozvoj sportovců, je klíčová role trenéra a trenérského působení a sociální prostředí, v němž trénink probíhá. „Do značné míry tyto dva aspekty rozhodují o tom, zda sport ovlivní jedince pozitivně, nebo negativně.“

Bezpečné sportovní prostředí je záležitostí všech účastníků sportu: svazů, klubů, trenérů, rodičů i samotných sportovců.