Fyzické zneužívání, zanedbávání

Ne je správná odpověď. Trenér by měl při známkách nemoci či zranění okamžitě přerušit závodní či tréninkový proces. Primárním cílem by vždy mělo být udržet fyzické a duševní zdraví sportovce. Na základě svého vzdělání by měl trenér rozpoznat možné negativní důsledky sportování se zraněním. Neprodleně by měl informovat rodiče, dále pak postupovat dle závažnosti stavu zranění, např. zajistit odborné vyšetření, pokud jsou u nezletilého sportovce rodiče nepřítomni. Skutečnost, že se svěřenec bojí o zranění promluvit, je známkou toxického prostředí, ve kterém panuje atmosféra strachu z kritiky, nerespektování a nepřijetí.

Nedávno jsem závodil, i když jsem měl zlomené žebro. Byly to hodně důležité závody a nechtěl jsem o ně přijít. A taky jsem nechtěl zklamat trenéra. Bolelo to ale čím dál víc, tak jsem to nakonec trenérovi řekl, i když jsem se bál, že mi vynadá. Ten byl ale nadšený, že jsem to zvládl a že mám tak vysoký práh bolestivosti. Rozhodl, že nastoupím i v dalším závodu hned za dva dny. Kdyby mě to bolelo, mám si vzít prášek proti bolesti.

Zachoval se trenér správně?